S náručí květin

„Paní profesorko, já jsem vás včera viděla, mávala jsem na vás.“
„Já jsem tě neviděla. Musíš příště zavolat.“
„Já jsem nechtěla křičet přes celé náměstí.“
„No to máš pravdu, to bych se hanbou propadla, kdyby lidi věděli, že jsem učitelka. Vždycky poslední den školního roku, s plnou náručí květin, se radši nechám odvézt, než bych měla jet hromadnou dopravou.“