pátek 4. února 2011

Čas na jídlo

Autobus se konečně rozjel a tak byl čas na jídlo. Nejdřív jsem ucítil pronikavou vůni mandarinkové kůry. Po chvíli jsem zahlédl, jak dívka přede mnou rozdělává alobal a s chutí se pouští do řízku. Podíval jsem se přes uličku, kde se zavalitý muž právě cpal hamburgerem. Soused vedle mě se napil Coca-Coly a začal rozdělávat bagetu s kuřecími nugetkami. A než ji spořádal, ucítil jsem za sebou známou vůni vajíček na tvrdo.