Z Vídně aneb jak to celé skončilo

[dokončení povídky Z Vídně]

Když vystupovala, popřála mi hezký večer.
Čekali jsme pak spolu, společně s dalšími asi pěti cestujícími, až přijde řidič a otevře i druhý zavazadlový prostor, ten do silnice. Najednou vidím, jak obchází autobus a v tu chvíli mně to dojde. Vydávám se za ní, ale ona se vrací a oznamuje nám, že řidič už vyskládal naše tašky na druhé straně.
Přišel jsem k ní, poděkoval jí, usmál se na ni a na chvíli o nás přemýšlel.
Mohla by být moje dcera...