Prohlédla si mě od hlavy až k patě a pak ještě několikrát, a i když už ne tak hloubkově, přesto pokaždé dost ostentativně.
V jejím pohledu jsem na okamžik zahlédl, jak přemýšlí, jestli mi ho má dát nebo ne.
Možná si mě pamatovala, jak jsem tu před pár dny nakupoval.
A pak jsem ho uviděl, ten krásný, stylový, nebo spíše iStylový sáček, nahoře s provázkem na stažení, ve kterém se schovávala jen obyčejná redukce.
“To já musím chodit častěji,” promluvil jsem na ni.
“To byste měl,” odpověděla a já nepátral po tom, co tím vlastně mohla myslet.
Vstupenka
před 7 lety
